1) Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:
2) "Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst.
3) Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka."
4) Jeho učedníci mu odpověděli: "Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?"
5) Zeptal se jich: "Kolik chlebů máte?" Řekli: "Sedm."
6) Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu.
7) Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali.
8) I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů.
9) Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.
10) Hned na to vstoupil se svými učedníky na loď a plul do končin dalmanutských.
11) I přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli.
12) V duchu si povzdechl a řekl: "Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.
13) Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
14) Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.
15) Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!"
16) I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
17) Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: "Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?
18) Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,
19) když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct."
20) "A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Odpověděli mu: "Sedm."
21) Řekl jim: "Ještě nechápete?"
22) Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.
23) I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?"
24) On pozvedl oči a řekl: "Vidím lidi, vypadají jako stromy a chodí."
25) Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně.
26) Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: "Ale do vesnice nechoď!"
27) Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: "Za koho mě lidé pokládají?"
28) Řekli mu: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků."
29) Zeptal se jich: "A za koho mne pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Ty jsi Mesiáš."
30) I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.
31) A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.
32) A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
33) On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: "Jdi mi z cesty, satane!; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
34) Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
35) Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.
36) Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
37) Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?
38) Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly."